Kolik si spořit na důchod a kdy má smysl začít?

13. 5. 2015 – 0:16 | Penze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Kolik si spořit na důchod a kdy má smysl začít?
Objem prostředků, které penzista bude potřebovat, závisí na očekávané délce dožití a na hloubce propadu příjmů. Lidé s vyššími příjmy budou na úspory odkázáni více než lidé s nižšími příjmy. Foto:SXC | zdroj: NašePeníze.cz

Státní důchod z průběžného penzijního systému je nejistý. Pravidla pro jeho přiznání se zpřísňují, výpočet se znevýhodňuje a výsledný důchod snižuje. Vlastní úspory se stávají nezbytností. Kolik si ale musí člověk spořit? A jak moc se vyplatí začít spořit dříve?

Odchodem do důchodu a ukončením pracovní činnosti příjem penzisty klesá. S poklesem příjmů se může dramaticky snížit i životní úroveň. Jednou možností, jak poklesu životní úrovně zabránit, je naspořit si dostatek finančních prostředků, které výpadek příjmů nahradí.

Objem prostředků, které penzista bude potřebovat, závisí na očekávané délce dožití a na hloubce propadu příjmů. Lidé s vyššími příjmy budou na úspory odkázáni více než lidé s nižšími příjmy. Stejně tak drobní podnikatelé s minimálními zálohami na důchodové pojištění nemohou očekávat žádný závratný důchod.

<%Anketa209%>

Pro nahrazení výpadku příjmů ve výši 5 000 Kč je potřeba naspořit přibližně 1 mil. Kč. Konkrétně renta vyplácená z 1 mil. Kč po dobu 20 let při úročení zůstatku 2 % činí 5 059 Kč měsíčně. Kolik je třeba pravidelně spořit pro vytvoření 1 mil. Kč, závisí především na délce spoření a průměrném dosahovaným výnosu z úspor.

Kolik spořit aneb Riziko se vyplácí

Čím déle člověk spoří, tím menší částku musí pravidelně odkládat, aby dosáhl požadované výše úspor. Při dlouhodobějším spoření je ale mnohem významnější dosahovaný průměrný výnos.

Tabulka 1: Měsíční úložka pro naspoření 1 mil. Kč

Měsíční úložka

Počet let spoření

10

20

30

40

Výnos

8%

5 466 Kč

1 698 Kč

671 Kč

286 Kč

6%

6 102 Kč

2 164 Kč

996 Kč

502 Kč

4%

6 791 Kč

2 726 Kč

1 441 Kč

846 Kč

2%

7 535 Kč

3 392 Kč

2 230 Kč

1 362 Kč

Na každý 1 mil. Kč požadovaných úspor je kupříkladu při 8% průměrném zhodnocení a 40 letech spoření potřeba ukládat pouze 286 Kč měsíčně. Pokud chce střadatel stejné částky za stejnou dobu dosáhnout s výnosem 2 %, musí spořit téměř pětinásobně více – konkrétně 1 362 Kč měsíčně.

Vyššího výnosu ovšem nelze dosáhnout zadarmo. Pro jeho dosažení je nezbytné přijmout určité riziko. Kupříkladu dlouhodobého výnosu 6 – 8 % lze dosahovat na akciových trzích např. v akciových podílových fondech. Nejedná se ale o garantovaný výnos, nýbrž výnos dlouhodobě očekávaný a potvrzovaný dlouhodobými výsledky. V jednotlivých letech může docházet i k významným propadům hodnoty majetku.

Kdo trvá na „bezpečném“ umístění peněz, musí se smířit s nižším výnosem. Jistotu v tomto ohledu nabízejí např. transformované fondy doplňkového penzijního spoření. Ty jsou navíc spojeny se státním příspěvkem. Při pravidelném spoření 1 000 Kč měsíčně stát dodá dalších 230 Kč. U transformovaného fondu lze dlouhodobě očekávat výnos kolem 2 % ročně. Pokud by účastník ale svou tisícikorunu umístil do akcií či akciových fondů, mohl by si i bez státního příspěvku (s určitou mírou nejistoty) za 40 let naspořit 2,2krát až 3,9krát více.

Vsadit na z tradičního pohledu rizikovější investice může být zásadní pro naplnění finančního plánu. Peněz se domácnostem zpravidla příliš nedostává a vždy je snazší uspořit na penzi 286 Kč než 1 362 Kč měsíčně. To se bavíme ovšem pouze o naspoření 1 mil. Kč, který nahradí výpadek příjmů přibližně 5 000 Kč. Pokud bude chtít domácnost naspořit více, samozřejmě se potřebné úspory násobí.

S tím souvisí alternativní pohled na riziko: Jaká je pravděpodobnost, že dosáhnu svého cíle a naspořím si dostatek peněz? Při dlouhodobém „konzervativním“ spoření může nastat situace, že domácnost nemá nebo nechce vydávat dostatek zdrojů na spoření na penzi, aby vytvořila požadované úspory. Má tak jedinou jistotu – svého cíle nedosáhne. Přikloní-li se ale k „rizikovější“, „dynamičtější“ variantě spoření, nezíská jistotu, že výnos bude odpovídat očekávanému, ale bude mít šanci na splnění svého cíle. Investiční rizika přitom lze efektivně řídit.

Inflace míchá karty aneb Jak s ní zacvičit

Dlouhodobé spoření má jednoho protivníka: Inflaci. Inflace dlouhodobě ohlodává úspory a snižuje jejich hodnotu. Inflace v České republice měřená indexem spotřebitelských cen se za posledních 16 let pohybuje v průměru na 2,4 %. Byť v roce 2014 dosáhla na hodnotu 0,4 % a i v letošním roce Česká národní banka (ČNB) bojuje s deflací, dlouhodobě se průměrná inflace příliš nesníží. ČNB cílí inflaci na hodnotu 2 % s pásmem od 1 % do 3 %.

I 1% inflace za 40 let může snížit hodnotu 1 mil. Kč a z něj následně vyplácené renty zásadním způsobem a střadatel v současné hodnotě bude mít necelých 672 tis. Kč. 4% inflace milion korun ohlodá na 208 tis. Kč.

Tabulka 2: Hodnota 1 mil. Kč v závislosti na inflaci

Hodnota 1 mil. Kč

Počet let

10

20

30

40

Inflace

4%

675 564 Kč

456 387 Kč

308 319 Kč

208 289 Kč

3%

744 094 Kč

553 676 Kč

411 987 Kč

306 557 Kč

2%

820 348 Kč

672 971 Kč

552 071 Kč

452 890 Kč

1%

905 287 Kč

819 544 Kč

741 923 Kč

671 653 Kč

 -Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz

Kurzy

Kurzovní lístek: 28.3.2024 Exchange s.r.o.

EUR 25,200 25,320
USD 23,380 23,560
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články