Zpět na články

Státní penzijní fond: Další černá díra státního rozpočtu

Státní penzijní fond je další z nápadů probíraných „Komisí pro spravedlivé důchody“. Pokud by byl realizován v navrhované podobě, znamenal by jediné: Další gigantické výdaje státního rozpočtu.

Ilustrační foto Ilustrační foto, zdroj: freeimages.com

„Komise pro spravedlivé důchody“ neřeší příčiny, ale pouhé symptomy. Místo hledání dlouhodobě udržitelné penzijní reformy jí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová zadala k řešení jen dílčí problémy. Jedním z nich jsou nízké výnosy transformovaných fondů, kde setrvává naprostá většina účastníků doplňkového penzijního spoření.

Navrhovaným řešením je zřízení státního penzijního fondu. Ten by měl přitáhnout zájem nízkými poplatky, minimálním rizikem a výnosem alespoň na úrovni inflace. Cílem státního penzijního fondu je nabídnout občanům alternativu, která bude výnosnější než transformované penzijní fondy a zároveň bude zachovávat minimální úroveň rizika. Státní fond tak bude garantovat minimálně udržení reálné kupní síly úspor klientů, což transformované fondy, kde je dnes koncentrována většina úspor, negarantují,“ uvádí tisková zpráva MPSV.

Projekt státního penzijního fondu tak připomíná řadu podvodných společností založených na Ponziho schématu (WSM Investments, Double Investments, EDBUSY a další). Ty také slibovaly vysoký výnos za nízkého rizika. Jsou tu dva rozdíly: Slibovaný zisk je na úrovni inflace (tedy nižší než u klasických podvodných společností) a za celým projektem je stát, jehož čelní představitelé v současné době jednají, jako by byli přesvědčeni o nevyčerpatelnosti státní kasy.

Proč je státní penzijní fond černá díra státního rozpočtu

Státní penzijní fond by měl být řízen s minimálními poplatky. Toho u státního fondu lze dosáhnout díky tomu, že nepotřebuje vytvářet zisk. Kapitál, který je potřebný k jeho zřízení, je považován za výdaj státního rozpočtu, který nevyžaduje návratnost, natož pak zhodnocení. Dostane-li fond kapitál „zdarma“, může pak hospodařit s nízkými poplatky. Pro státní rozpočet je to ale 1. černá díra – výdaj na zřízení fondu, u něhož se s návratností ani nepočítá.

Fond může mít i nižší provozní náklady. V prvé řadě nebude platit portfolio manažera stejně jako soukromý sektor. To ovšem znamená, že si bude moci vybrat pouze z lidí, které jejich preference táhnou do státního sektoru – buď z přesvědčení o pomoci státu a dělání správné věci, nebo proto, že v konkurenci privátního sektoru neuspěli. Otázka pak zní, zda se takováto úspora neprojeví na výsledcích fondu.

Transformované fondy mají ze zákona povinnost připsat v nominálních hodnotách svým klientům alespoň nezáporné zhodnocení. I s tím mají při současných nízkých úrokových sazbách potíže. V letech po pádu banky Lehman Brothers a začátku finanční krize dokonce některé z nich musely doplnit kapitál. A podle stress-testů České národní banky by při nepříznivém scénáři k doplnění kapitálu některé penzijní společnosti musely opět přistoupit.

Státní penzijní fond by musel garantovat připsání nejen nezáporného nominálního, ale reálného zhodnocení, tedy výnosu alespoň ve výši inflace. Jak toho dosáhnout s minimálním rizikem i v případě nízkých úrokových sazeb a rostoucí inflace? Stejně jako penzijní společnosti jediným způsobem: Dotací kapitálu od vlastníka fondu, v tomto případě od státu. To je 2. černá díra státního rozpočtu, která je navíc nenasytná.

Jak podpořit státní penzijní fond? Devastací soukromých fondů

Nízké nákladovosti fondů lze dosáhnout vysokým objemem investic. Toho využívají zejména ETF fondy (Exchange Trade Funds – burzovně obchodované fondy). U státního penzijního fondu toho lze dosáhnout přilákáním vysokého počtu účastníků.

Účastníky je ale potřeba k přechodu do státního fondu motivovat. Toho chce stát dosáhnout nízkými poplatky a slibem nadinflačního zhodnocení.

Ovšem každý účastník, který přejde do státního fondu, odejde ze soukromého. A aby toho nebylo málo, a snad aby se též snížila konkurence odchodem alespoň některých soukromých fondů z trhu, je součástí návrhů k dalšímu rozpracování i změna regulace poplatků penzijních společností. Změna je v tomto případě ekvivalent snížení.

Z vyjádření MPSV lze dovodit, na jakou strunu ministerstvo hraje: závist. Ziskovost penzijních společností je ale přitom vyšší než čistý výnos jejich klientů. V posledních letech zisk odpovídal přibližně 15 % vlastního kapitálu,“ uvádí tisková zpráva MPSV.

Opět v tomto směru ministerstvo neřeší příčinu, ale důsledek – důsledek měnové politiky ČNB. Při klesajících úrokových sazbách nelze na konzervativních nástrojích vydělat.

-Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články